Politika FEDu v krizové situaci

Situace:
1. (7. srpna2007, www.federalreserve.gov) Americká centrálni banka (FED) ponechala sazbu federální rezervního systému na nezměněných 5,25 procenta a konstatovala, že:

• ekonomický růst pokračuje mírným tempem
• finanční trhy jsou v posledních týdnech v neklidu
• dostupnost úvěru pro domácnosti a podniky se snížila
• korekce na trhu nemovitostí pokračuje
• ekonomika zřejme poroste i v dalších obdobích
• hlavní obavou zůstává inflace i když je zde poněkud zvýšené riziko snížení růstu ekonomiky

2. (10.srpna 2007, www.federalreserve.gov) FED prohlásil, že poskytne své rezervy nezbytné k podpoře obchodování mezi bankami a to za sazbu blížící se sazbě federální rezervního systému (5,25%). FED si je vědom současných neobvyklých potřeb kapitálu finančních institucí.

3. (17.srpna 2007, www.federalreserve.gov) FED konstatuje, že

• finanční podmínky se zhoršují
• nižší dostupnost úvěru a zvýšená nejistota mají potenciál snížit ekonomický růst
• riziko snížení růstu ekonomiky je postihnutelně vyšší i když tomu data zatím nenasvědčují
  

a prohlašuje, že monitoruje situaci a je připraven zasáhnout, aby snížil nepříznivý efekt pocházející z rozvrácení na finančních trzích

4. (17.srpna 2007, www.federalreserve.gov) FED snížil diskontní sazbu z 6-1/4 procenta na 5-3/4 procenta, aby tak pomohl znovunastolení řádných podmínek na finančních trzích. FED bude nadále pokračovat v akceptování zástav v široké podobě včetně hypoték a příbuzných aktiv.

Komentář:

Sazba federálního rezervního systému (Federal Fund Rate) je sazba, o které se často píše jako o sazbě FEDu. Je to sazba za kterou si banky mezi sebou půjčují peníze přes noc, aby tak naplnily požadavek FEDu na určitou míru finančních rezerv, které banka musí mít ve svém držení. A protože tento fond nesmí být zatížen žádným úrokem a musí být okamžitě k dispozici, snaží se banky, aby jeho výše byla minimalizována a proto si neustále mezi sebou peníze přelévají. Tato sazba je tzv. nominální a centrální banka ji stanovuje jako sazbu, kterou by ráda viděla na mezibankovním rezervním trhu. Do velké míry, za normálních okolností FED skutečnou sazbu reguluje finančními operacemi (nákup a prodej dluhopisů) tak, aby se blížila nominální sazbě.
Zatímco diskontní sazbu FEDu má FED plně pod kontrolou a je to sazba, za kterou půjčuje centrální banka bankám komerčním. Opět za normálních okolností si banky u FEDu nepůjčují. Jednak je to dražší a jednak to podléha dohledu FEDu (asi se ptají proč jim nikdo nechce půjčit).

Hodnocení: FED zřejmě reaguje na akutní nedostatek volného kapitálu na trhu, kdy finanční instituce musí za 1. doplňpovat své finanční zástavy za půjčky z důvodu poklesu hodnoty současných zástav. (např. z důvodu hypotéční krize) 2. vyplácet své klienty, kteří se v atmosféře strachu dožadují vyplacení svých podílů. 3. velmi důkladně zvážit komu půjčit, aby případně o tyto peníze nepřišli (krachující fondy). Dochází k tomu, že banky sice peníze mají, ale nechtějí půjčit a efektivní sazba FEDu tak šplhá do závratných výšek a úvěry se tak stávají nedostupnými, což v důsledku situaci zhoršuje a vede k dlším úpadkům. Může dojiít až ke zhroucení trhu.
Proto berouce zřejmě toto do úvahy se FED rozhodl zpřístupnit své fondy pro finanční instituce, tak aby je uchránila před zhroucením z důvodu nedostatečného finančního krytí. Jako zástavu přijme i tzv. problematické hypotéční dluhopisy.
FED svým zásahem možná odvrací bezprostřední kritickou situaci, kdy mohlo dojít k nepředvidatelnému zhroucení trhů, nicméně neřeší podstatu problému a odsouvá jeho řešení a potencionálně prohlubuje a prodlužuje finační krizi, která ještě nepočala, ale jejíž začátek se neodvolatelně blíží.