Francouzská banka BNP Paribas pozastavila činnost třem fondům

10.8. 2007
Situace: Francouzská banka BNP Paribas pozastavila činnost třem fondům investujícím do amerických hypotéčních produktů, tak aby klienti nemohli vybrat své peníze z fondů a zajistila tak finanční stabilitu systému.
Evropská centrální banka vložila do systému druhý den za sebou peníze (dalších 61 miliard euro, poté co již poskytla 95 miliard euro předchozí den). Americký Federální rezervní fond včera přihodil do systému $19 miliard dolarů prostřednictvím nákupu hypotékami krytých produktů , následné pak $19 miliard dolarů v třídenní prodejní smlouvě.

Otázky:
K čemu je potřeba najednou tolik peněz?
Proč je centrální banky uvolňují?
Jaký to má dopad na akcie?

Analýza:

Jestliže ještě nedávno se každý domníval, že taková banalita jako jsou americké hypotéky nemůže ovlivnit finančně konzervativní Evropu. A ejhle tři fondy jedné z největších evropských bank mají potíže. A jako zázrakem evropská centrální banka intervenuje. To musí být opravdu veliký průšvih. To podle množství peněz a rychlosti.
A intervenují ve jménu stability. Ale kdo potřebuje to ohromné množství peněz? Pravděpodobně fondy a to hedžové. To jsou ty fondy, které sice patří bankám, ale jejichž kontrola a hranice působnosti jsou známy snad jen vedení těchto fondů. Jsou to fondy, které často používají tzv. páku. Nejde o nic jiného než, že za cizí (od bank půjčený) kapitál provádějí své operace, aby pak vydělali nějákou tu maržičku.
Samozřejmě, že bankám za peníze ručí a to především produktem do kterého investují. V případě hypoték jsou to dluhopisy hypotéční v případě investic do firem jsou to dlužní zástavní dluhopisy.
Ale co když se ukáže, že dluhopisy nemají takovou hodnotu jakou uváděly fondy. V případě hypoték takovým spouštědlem jsou zprávy o počtu klintů hypotéčních bank, kteří nedokáží splácet své závazky. Banky pak žádají po fondech zvýšit spoluúčast na operacích. Jinými slovy fondy musí sehnat peníze, aby mohli pokračovat ve své činnosti a banka po nich nechtěla své peníze zpět. A tak se fond obrátí na jinou banku o půjčku na zástavu jiné půjčky a nebo začnou prodávat svá aktiva. A to nehovořím o akcionářích fondů, kteří si řeknou, že už jim to hamižení stačilo a že chtějí své vklady zpět (než o ně přijdou). V každém případě to vyvolá velkou sháňku po penězích a vtom přichází zachránce v podobě centrální banky. Poslední co centrální banka chce je nestabilita.
Takže peníze by tu byly (úrok je ucházející), ale co dál. Co když se z toho fondy nedostanou? Co když opravdu to co drží jako zástavu nemá ani zbla takovou hodnotu? Ohlásí bankrot. A začnou rozprodávat svá aktiva. A to jsou především akcie. A to znamená pokles cen(sláva však už to bylo drahé). A které akcie zejména? No asi bych se podíval do portfolií fondů. Do kterých akcií investovali nejčastěji a které tvoří největší díly jejich potfoliového koláče.
Na vaše připomínky a odkazy se těší Zdeny.